Momentálně jsem pryč, dřív jak na konci prázdnin mě nečekejte.

VZS - III.

11. ledna 2012 v 11:37 | Světlá tlapka (Lightpaw) |  ^^V zajetí snů^^
Tak přináším třetí kapitolu. omlouvám se za zpoždění, ale jsem nemocná a máma mě nechce pouštět k počítači....
P. S. Na všechny se nedostalo, tak snad příště... ;)


Cedr se opatrně škrábal po skále. Hned za ním lezla Třešňová. Postupovali pomalu, ale přece jen se jim podařilo dostat se až k vrcholku, a začali se pomalu škrábat dolu. Sněžík si oddechnul. Kdyby teď Cedr spadnul, dopadnul by neškodně na kamennou plošinu pod nimi. Zamračil se. Jeho sen ho vždycky varoval před nějakou katastrofou, a tentokrát nic? Ostražitě si Cedra prohlížel. Měl pouze pár škrábanců a pocuchaný kožíšek. V tom zaslechl poděšené zavřísknutí.

Takže ne Cedr. Takže Třešňová.

Rychle se vrhnul k okraji skály právě včas, aby zpozoroval, jak se válečnice zachytila kořene.

"Když se nakloníš napravo a skočíš, dopadneš na trávu!" zaječel poděšeně Sněžík. Na malého kocourka viděla umírat až moc koček, nikdy tomu ale nemohl zabránit. Teď ano. Spatřil nedůvěřivý pohled v očích Třešňové. "Umřeš!" vyprsknul varovně. To jí přesvědčilo. Odrazila se a podařilo se jí přistát na plošině, bylo to ale jen tak tak. Bílý učedník úlevně přejel Třešňovou pohledem. Vypadala v pořádku.

"Slezte s Cedrem dolů, dorazím za vámi," mňoukla, a začala se škrábat nahoru. Sněžíkovi se podařilo dovést šedivého učedníka dolů bez dalších zranění. Ten po něm celou dobu házel zvláštní pohledy.

"V pořádku?" usmál se bílý kocourek na svého kamaráda. Ten nepřátelsky potřásl hlavou.

"Tys to věděl. Vždycky seš u všeho špatného, co se Oblačnému klanu stane a vždycky víš, že se to stane. Cítím to z tebe," zavrčel. Sněžík na něj chvíli zíral. Otevřel tlamu aby Cedrovi něco řekl, ale nevydal ze sebe ani hlásku. Nikdo se to nesmí dozvědět. Už tak je pokládán za vyvrhele.

"Pokračujeme," vyrušila je Třešňová. Sněžík s úlevou kývnul a rychle válečnici doběhnul. Dnes měli štěstí. Do večera budou v táboře.

***

Jejich příchod způsobil v táboře velké pozdvižení.

"Měňavá hvězda už za vámi poslala Modřinku s Mechošlápkem," přivítala je Prachová, když se trojice dožadovala velitelky. "Odvedu tady mladíka na ošetřovnu, a vy zatím jděte vysvětlit Měňavé, co vás tak zdrželo," kívnula směrem k Cedrovi, aby jí následoval. Ten hodil poslední výhrůžný pohled k Sněžíkovi a následoval zástupkyni, která ho vedla směrem k léčitelskému doupěti.

"Tak jste se vrátili. Měla jsem strach, že se vám něco stalo," zaslechli jemný hlas Měňavé hned, jak vstoupili. Nebylo v něm žádné překvapení. Jistě je již na dálku cítila po čichu.

"Napadli nás neznámé kočky. Oba dva učedníci bojovali statečně, Cedr má ale něco s nohou. Prachová ho odvedla na ošetřovnu," mňoukla Třešňová. Měňavá kívla.

"Poznali jste klan?"

"Neměl pach ani jednoho," doupětem prolétla vlna nepokoje, vycházejícího z velitelky.

"Můžete jít,"

***

"Sněžíku, jaké to bylo? Kde jsi byl?" Světlá tlapka kolem svého přítele poskakovala a dožadovala se co nejvíce informací o výpravě. Ten jí s povzdechem všechno řekl. Naslouchala mu s otevřenýma očima.

"To není fér! Ledová mě nepustí ani na krok, já nikdy nic takového nezažiju!" prskla znechuceně. Sněžík se usmál. Buď ráda… pomyslel si a chystal se k spánku. Přece jen, byl to dlouhý den…

"Nechť se všechny kočky, které jsou schopné samostatně lovit, dostaví k učednickému doupěti!" zaslechl z dálky hlas Měňavé hvězdy. Unaveně se zvedl a poděkoval Hvězdnému klanu, že sraz není někde dál než před jejich doupětem, protože si byl jistý, že by tam nedošel. Sednul si mezi ostatní kočky a zdvořile upřel svůj zrak na velitelku, i když už pravděpodobně věděl všechno, co se chystala říct.

"Cedra, Snížka a Třešňovou napadla na obchůzce neznámá skupina útočníků. Jak to tak vypadá, nepatřili k žádnému klanu," velitelka dala klanu chvilku, aby informaci vstřebal. Bílý učedník cítil pach strachu, zloby vzteku a mnoha dalších pocitů.

"Kolik jich bylo?" ozval se Gepard. Velitelka kývla na Třešňovou.

"Aspoň o pět válečníků víc než nás," její slova putovala po shromáždění rychlostí blesku a vztek se rychle měnil ve všeobecný děs. Sněžík si teprve teď uvědomoval hrůznost situace.

"Myslíte, že to je nějaký nový klan?"ozvala se Smršť. Měňavá kívla.

"Jestli ano, tak usilují o naše území. Pojďme je jednoduše vyhnat. Stejně to budou jenom nějací mazlíčci," zaprskala naštvaně Veverčí lípa. Byla odměněna všeobecným pochvalným šeptáním.

"To taky uděláme," zavrčela Měňavá. Kočky v táboře pochvalně zavřískly. V tom na shromáždění vletěla Tajemná tlapka.
"Cedr…."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Inka Inka | E-mail | Web | 12. ledna 2012 v 0:04 | Reagovat

na ošetřovnu? :D promiň, v pořádku :D je to pěkné :-)

2 Lightpaw Lightpaw | Web | 12. ledna 2012 v 9:30 | Reagovat

Uf... máš pravdu... sepisovala jsem to moc narychlo, a asi se mi tam připletly prvky z moderního světa =^.^= děkuju za komentář :-)

3 Rakeťák (Veverka-DK) Rakeťák (Veverka-DK) | Web | 12. ledna 2012 v 14:08 | Reagovat

díky že jsem se tam objevila! :3
je to supr příběh! snad uděláš zas další část (se těšim jestli tam zas budu)

4 Sandstar Sandstar | Web | 22. ledna 2012 v 18:22 | Reagovat

dobré :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama